Můj velký sen

Splním si ho, nebo ne? Toto je otázka, kterou si kladu celkem často, ale víte co? Já si ho SPLNÍM. Když jsem byla malinká, tak jsem chtěla být zpěvačkou, ale bohužel jsem neměla zrovna velký talent. Jak se říká „neměla jsem zlato v hrdle. Jen jednou jsem to zkoušela. Bylo mi asi tak sedm let. Zpívala jsem písničky od známého a populárního zpěváka Karla Gotta . No asi si dovedete představit, jak to jen mohlo dopadnout. Chodili se na mě koukat všichni příbuzní. Vůbec mi to nešlo. Akorát se mi všichni smáli. To také byla velice vtipná historka, protože jsem zrovna slavila narozeniny a spletla jsem si víno se šťávou. Možná proto jsem měla opravdu energie na rozdávání, ale to se nezměnilo doteď. Akorát rozdíl je ten, že aktuálně nepiji alkohol. A to jsem toho tenkrát měla opravdu málo a zanechalo to ve mně opravdu nezapomenutelnou vzpomínku. Jak si malá Verunka hrála a zpívala. Velice ráda na to vzpomínám. To jsou věci, na které by se zapomínat nemělo. Protože, každý z nás měl ve svém dětství Velký Sen, který si chtěl splnit a z nějakého důvodu to nemohlo vyjít. Zkuste si vy sami zamyslet nad tím, co jste si kdysi přáli vy? Jaké jste měly sny? Určitě se Vám v myšlenkách nahromadilo tolik věcí a tolik krásných vzpomínek. Když člověk má víru, tak dokáže všechno a nikdy není pozdě na splnění svého snu.

Byla jsem malá holka, mohla jsem mít tak šest let, přála jsem si rodiče, kteří místo pátečního chození do hospody budou trávit večer se mnou. Dívali bychom se spolu na pohádku, jen proto, aby mi udělali radost. Později jsem si přála, aby moji rodiče byli zároveň mými přáteli. Abych jim mohla bez rozpaků vše říct a požádat kdykoliv o radu. Za dalších pár let jsem pochopila. Pochopila, že jiné to být nemůže a taky nikdy nebude. Moje rodiče o mě nic neví…Nevědí jaká ve skutečnosti jsem. A bohužel, ani teď to neví. Sice mě to mrzí, ale bohužel s tím nic udělat nemohu.

Ale jak tak člověk roste, tak si uvědomuje, že dětské sny je třeba hodit za hlavu a jít dál. Začínáte zjišťovat, že jsou mnohem důležitější věci, než se stát zpěvačkou či kosmonautkou. A také si uvědomujete, že pro Vás na prvním místě bude něco jiného, než se s někým dohadovat kolik budete mít hraček a jestli budu mít Barbie s Kenem. Člověk stárne, moudří a stávají se pro něj důležitější jiné věci. Mění se sny. Je to fáze, kdy lidé začínají být chytřejší.

Nyní bych Vás ráda seznámila s mým velkým snem. Sice vím, že mi je teprve osmnáct let, ale už mám trošku představu o svém budoucím životě. Jednou, až budu starší, tak bych chtěla mít šťastnou a spokojenou rodinu. Dát jim něco, co jsem sama bohužel nezažila. Přála bych si, aby ve mně moje děti měly oporu. Chtěla bych si také najít přítele, který mě bude mít rád takovou jaká jsem a nebude mě chtít měnit a hledat na mě chyby, které jako každý člověk samozřejmě mám.

A rozhodně bych se také chtěla podívat do Francie. Je to můj VELKÝ SEN. Konkrétně do hlavního města a tím je přenádherné město Paříž. Je to tím, že mám ráda romantiku, klid, procházky po památkách především Eiffelova vež. Těším se na to, až budu stoupat stále výše a výše po schodech, až na samý vrchol této přímo úžasné věže. Budu mít šťastnou rodinu, kolem sebe lidi, kteří mě budou mít rádi. Tohoto chci dosáhnou. Vím, že se mi to splní. Já vím, zní to trošku povrchně, ale JÁ tomu věřím. Moje rodina bude šťastná a já s nimi. Nikdy se nestane to, že by musely moje děti jít po té dlouhé cestě života samy. Nedopustím, aby si musely projít tím, čím jsem si musela projít já. Všemi bolestmi a trápeními, co se stane další den a jestli budou mít co jíst. Vždycky tu budu pro ně. Mít rodinu, ke které se můžete vrátit, je jedna z nejdůležitějších věcí v životě. Lásku, pochopení, úctu a především důvěru. V každé fungující rodině by toto mělo být a chci, aby to tak bylo. Slibuji to nejenom Vám, ale i především sobě, že to TAK bude.

Na závěr bych Vám chtěla říct jen to, že každý z nás si v životě musí projít nějakým trápením. Tím se stává lepším a silnějším člověkem. A jak říká můj oblíbený raper REAGO : Vím, že se nejde smát, když svět mizí před očíma, každej kdo poznal pád ví, že na dně není molitan, kdo zažil ten ví, že na dně med fakt sladkej není, lepší dny se neozývají jako kdyby Ti došel kredit..

ŽIVOT JE BOJ, ALE STOJÍ ZA TO HO ŽÍT.