JAK TO ZAČALO

Již delší dobu jsme s manželem přemýšleli, komu ve svém okolí pomoci a jakou formou. Jsme úplně obyčejná rodina, která si nežije nad poměry, ale řekli jsme si, že když oba celé dny trávíme prací, bylo by hezké, kdybychom aspoň zlomek našeho výdělku mohli věnovat na něco prospěšného. Adopci dítěte na dálku v chudých zemích jsme po uvážení zamítli z důvodu, že si oba myslíme, že i tady u nás jsou potřební lidé, kteří si zaslouží naši pozornost.

První příležitost, jak někomu udělat radost, jsme dostali o Vánocích 2010, kdy jsme se zapojili do akce „Strom splněných přání“ (dětí z dětských domovů)  a této akce jsme se zúčastnili i o Vánocích 2011. Stále se nám to ale zdálo málo. Tyto děti si nezaslouží naši pozornost pouze jednou do roka, ony potřebují vědět, že o ně někdo stojí po celý rok!!!

Hledali jsme proto na internetu a úplně náhodou jsme objevili stránky nadace „Dejme dětem šanci“. Vytipovali jsme si několik dětí, které byly z dětských domovů v okolních krajích (aby to v případě  návštěvy nebylo příliš daleko)  a pečlivě přečetli všechny informace, které byly dostupné. Měli jsme zájem o někoho, kdo by chtěl do budoucna navázat třeba  i  osobní  kontakt. Jako první formu pomoci jsme zvolili projekt: „Přál(a) bych si...“ a jedné slečně jsme zaslali příspěvek na učebnice. Za nějaký čas jsme spolu navázaly písemný kontakt a plánujeme se seznámit osobně.

V letošním roce nás zaujalo neadresné přání dětí ve věku 7-16 let – letní tábory. Rozhodli jsme se tedy také přispět menší částkou, aby se co nejvíce dětí mohlo v létě dostat na tábor a prožili tak pěkné prázdniny.

Co je pro nás velmi důležité a skutečně nás oslovilo, byl fakt, že dětem se dostane 100% naší darované částky, což jsme si mohli ověřit i u první obdarované slečny.

Nadaci přejeme opravdu hodně síly ke zvládnutí takového náročného úkolu.

      Lenka a David B.